Nepříznivý zdravotní stav ve vztahu k sociálnímu zabezpečení
Fyzická osoba může požádat ze sociálního zabezpečení o dávky a výhody, které jsou podmíněny nepříznivým zdravotním stavem. Hlediska nepříznivosti zdravotního stavu (tzv. posudková kritéria) jsou přitom stanovena rozdílně v jednotlivých sociálních systémech, a to někdy i pro jednotlivé dávky či okruhy dávek. Tato hlediska jsou obsažena v právních předpisech a jejich rozdílnost vyplývá z rozdílné funkce jednotlivých dávek či výhod pro osoby se zdravotním postižením.
Jde zejména o:invalidní důchod z důchodového pojištění,
nemocenské, vyplácené po uplynutí podpůrčí doby z nemocenského pojištění,
průkaz osoby se zdravotním postižením, příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku ze systému dávek pro osoby se zdravotním postižením,
příspěvek na péči ze systému sociálních služeb,
osobu zdravotně znevýhodněnou v systému zaměstnanosti.
Fyzická osoba, která podala žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení, nežádá o posouzení svého nepříznivého zdravotního stavu samostatně, ale toto posouzení vždy zajišťuje správní orgán, u něhož byla žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení podána.
Zčásti odlišná je situace, pokud fyzická osoba (dále též "posuzovaný") již dávku ze sociálního zabezpečení, podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem, pobírá. V takovém případě může dojít k novému posouzení jejího nepříznivého zdravotního stavu nejen na základě požadavku správního orgánu, u něhož byla podána žádost a který o přiznání dávky rozhodl, ale i z podnětu samotného orgánu, který původní posouzení provedl, popř. i z podnětu vymezeného okruhu dalších subjektů (podrobněji viz níže o kontrolních lékařských prohlídkách).
Správní orgán, u něhož byla žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení podána, sám zajišťuje posouzení nepříznivého zdravotního stavu. A to tím, že o takové posouzení požádá příslušný orgán lékařské posudkové služby (dále jen "posudkový orgán").
Posudkovým orgánem je okresní správa sociálního zabezpečení, v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení a v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále jen "OSSZ"), jde-li o posouzení pro účely řízení na prvním stupni, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen "PK MPSV"), jde-li o posouzení pro účely vymezeného okruhu opravných řízení, popř. Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ"), jde-li např. o posouzení pro účely řízení o námitkách ve věcech důchodového pojištění či o posouzení pro účely odvolacího řízení ve věci osoby zdravotně znevýhodněné nebo ve věci poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby.
OSSZ posuzuje zdravotní stav, v případě žádosti o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení, při zjišťovací lékařské prohlídce, a to na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán.
OSSZ také posuzuje, zda nepříznivý zdravotní stav pro pobírání opakující se sociální dávky nadále trvá, a to při kontrolní lékařské prohlídce (dále jen "KLP"). K této kontrole dochází jednak v termínu stanoveném při předchozím posouzení na základě žádosti orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán (řádná KLP), jednak tehdy, zjistí-li se posudkově významné skutečnosti, odůvodňující takovou kontrolu, anebo za stanovených podmínek z podnětu vymezeného okruhu správních orgánů (mimořádná KLP), a zcela výjimečně i z podnětu fyzické osoby (pouze pokud byla uznána invalidní, její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti).
Posudek musí vycházet ze zjištění zdravotního stavu posuzovaného a musí odpovídat posudkovým kritériím, stanoveným v právních předpisech. Při posuzování posudkový orgán vychází z lékařských zpráv a nálezů, vypracovaných ošetřujícími lékaři o zdravotním stavu fyzických osob, popř. z výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře posudkového orgánu. Při posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči vychází posudkový orgán navíc i z výsledku sociálního šetření, které v řízení na prvním stupni provádí sociální pracovník příslušné krajské pobočky Úřadu práce České republiky.
Můžete podat žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení způsobem, který je stanoven pro jednotlivé systémy sociálního zabezpečení.
Správní orgán není oprávněn přijetí žádosti o dávku odmítnout např. poukazem na to, že nemůžete mít natolik nepříznivý zdravotní stav, který je stanoven jako podmínka pro přiznání dané dávky nebo výhody; posuzování nepříznivého zdravotního stavu se provádí až v rámci řízení o žádosti o dávku.
Tuto situaci řešíte na úřadu, který poskytuje dávku, resp. u něhož byla žádost o dávku podána.
Posouzení nepříznivého zdravotního stavu v rámci prvního stupně správního řízení provádí místně příslušná OSSZ.
Místní příslušnost OSSZ se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného anebo sídlem věznice (vazební věznice), jde-li o posouzení nepříznivého zdravotního stavu osoby ve výkonu trestu (vazby), popř. místem pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu.
Na žádost fyzické osoby, jejíž zdravotní stav má být posouzen, nebo s jejím souhlasem může příslušná OSSZ požádat o posouzení této osoby OSSZ, v jejímž územním obvodu je tato osoba zaměstnána nebo se v něm dlouhodobě zdržuje, popř. je hospitalizována ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo jsou jí poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb nebo je jí poskytováno vzdělávání pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením, anebo OSSZ, v jejímž územním obvodu se nachází zdravotnické zařízení poskytovatele, který posuzované osobě poskytuje zdravotní služby, pokud zdravotní stav posuzované osoby vyžaduje vzhledem k charakteru nemoci posouzení tímto poskytovatelem zdravotních služeb.
Při zajišťování podkladů, potřebných pro posouzení zdravotního stavu, musí posuzovaný poskytovat posudkovému orgánu potřebnou součinnost. Je však především povinností posudkového orgánu podklady, potřebné pro posouzení, shromáždit. Posuzovaný proto nesmí být nucen zejména k obstarání zdravotnické dokumentace, která se nachází u jeho praktického nebo odborného lékaře, protože uvedení lékaři mají povinnost tuto dokumentaci posudkovému orgánu poskytnout na základě požadavku lékaře posudkového orgánu.
Posuzovaný má však možnost předložit posudkovému orgánu aktuální lékařské nálezy o svém zdravotním stavu, které má k dispozici. Uvedený postup je účelný zejména tehdy, pokud takové nálezy nemá jeho praktický lékař ve zdravotní dokumentaci a lze proto předpokládat, že je jako součást podkladů nebude mít ani lékař posudkového orgánu, který se posouzením jeho zdravotního stavu zabývá.
Kromě toho je posudkový orgán oprávněn vyzvat posuzovaného, aby sdělil a doložil údaje významné pro vypracování posudku, předložil poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, anebo poskytl jinou součinnost potřebnou k vypracování posudku.
Pro posuzování nepříznivého zdravotního stavu používají OSSZ některé formuláře, které však nevyplňuje posuzovaný, ale vždy jeho praktický lékař (výjimku tvoří tzv. "Profesní dotazník", který je od 1. ledna 2010 používán jako jeden z formulářů pro účely posouzení invalidity a který je povinen vyplnit posuzovaný).
To se ovšem netýká formulářů, které jsou předepsané a používané při podávání žádostí o jednotlivé dávky nebo výhody podmíněných nepříznivým zdravotním stavem.
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Pro posouzení nepříznivého zdravotního stavu jsou zákonem stanoveny lhůty pro OSSZ a pro PK MPSV.
Lhůta pro vydání posudku OSSZ je 45 kalendářních dnů, nestanovil-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Brání-li podání posudku v těchto lhůtách závažné důvody, je OSSZ povinna neprodleně sdělit tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta prodlužuje až o 30 kalendářních dnů, nestanovil-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.
Lhůta pro vydání posudku PK MPSV je 60 kalendářních dnů, nestanovil-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší; o možném prodloužení lhůty platí pro PK MPSV shodná pravidla jako pro OSSZ.
Lhůta pro vydání posudku ČSSZ pro účely řízení o námitkách je 60 kalendářních dnů.
Posuzování nepříznivého zdravotního stavu na místně příslušné OSSZ, u ČSSZ anebo u PK MPSV (jde-li o posouzení pro účely vymezeného okruhu opravného řízení) je zahajováno na základě požadavku příslušného správního orgánu, u něhož byla žádost o dávku nebo výhodu ze sociálního zabezpečení podána (anebo na základě požadavku příslušného odvolacího správního orgánu nebo soudu, které vedou opravné řízení).
Součinnost posuzovaného, potřebnou pro toto posouzení, pak vyžaduje sám posudkový orgán. Jde především o výzvu, aby se posuzovaný podrobil vyšetření zdravotního stavu lékařem posudkového orgánu nebo vyšetření zdravotního stavu u poskytovatele zdravotního služeb, určeného lékařem posudkového orgánu, popř. jinému odbornému vyšetření. Lékař posudkového orgánu může posuzovaného přizvat k jednání a kromě orientačního vyšetření posuzovaného při něm zjišťovat i další okolnosti významné pro posouzení.
Není však vyloučeno ani posouzení věci na základě dostatečné podkladové dokumentace bez přítomnosti posuzovaného.
V průběhu posuzování nepříznivého zdravotního stavu jste povinen poskytovat posudkovému orgánu potřebnou součinnost, zejména se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu posuzujícím lékařem nebo vyšetření svého zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb, kterého posudkový orgán určí, popř. jinému odbornému vyšetření.
Kromě toho jste na výzvu posudkového orgánu povinen sdělit a doložit údaje významné pro vypracování posudku, předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které vám byly vydány, anebo poskytnout jinou součinnost potřebnou k vypracování posudku.
Tuto situaci nelze řešit elektronickou formou.
K případným dotazům v průběhu posuzování nepříznivého zdravotního stavu však lze využít i e-mailové formy, a to např. zasláním dotazu na elektronickou podatelnu příslušné OSSZ, popř. i úřadu, který o dávce rozhoduje.
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
Proti samotnému posudku posudkového orgánu nelze podávat opravné prostředky.
Opravné prostředky jsou právně přípustné až proti rozhodnutí, které bylo na podkladě takového posudku vydáno. Je tomu tak proto, že posudky o nepříznivém zdravotním stavu nejsou správním rozhodnutím, ale podkladem pro vydání správního rozhodnutí.
V případě nesouhlasu s výsledkem posouzení (posudkem) můžete podat odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, které bylo na podkladě posudku vydáno. Podmínky pro podání odvolání jsou uvedeny v poučení v závěru samotného správního rozhodnutí. O odvolání rozhoduje v rámci odvolacího řízení správního nadřízený správní orgán. Výjimku tvoří dávková rozhodnutí o invalidním důchodu, proti nimž lze podat za stanovených podmínek námitky.
Žalobu k soudu lze za stanovených podmínek podat až po skončení odvolacího řízení správního anebo - jde-li o věci důchodového pojištění - až po skončení řízení o námitkách. Za stanovených podmínek přichází v úvahu také použití mimořádných opravných postupů podle správního řádu (obnova řízení, přezkumné řízení).
Posouzení zdravotního stavu pro účely vymezeného okruhu odvolacích správních řízení a pro účely přezkumného řízení soudního v důchodových věcech provádějí PK MPSV. Tyto komise jsou tvořeny minimálně třemi členy - posudkovým lékařem, který je předsedou komise, tajemnicí a tzv. přísedícím lékařem, který je odborným lékařem některého klinického oboru. Posudek PK MPSV tvoří podklad buď pro vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu anebo soudu.
Zdravotní stav pro účely námitkového řízení ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení, např. ve věci osoby zdravotně znevýhodněné nebo ve věci poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, posuzuje ČSSZ.
Pokud je nespokojenost s výsledkem posouzení projevena až vůči pravomocnému správnímu rozhodnutí, v rámci mimořádných opravných postupů se nové posouzení zdravotního stavu již neprovádí, provádí se pouze vyhodnocení souladu postupů s právními předpisy.
K nejvýznamnějším povinnostem posuzovaného náleží povinnost podrobit se na výzvu posudkového orgánu vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, popř. jinému odbornému vyšetření.
Obecně lze říci, že pokud se posuzovaný vyšetření požadovanému lékařem OSSZ nepodrobí, může mu být výplata dávky sociálního zabezpečení zastavena (jde-li o poživatele dávky, jehož zdravotní stav má být v rámci KLP zkontrolován) anebo může být řízení o žádosti o takovou dávku přerušeno s možností jeho zastavení (jde-li o žadatele o dávku, jehož zdravotní stav má být posouzen pro účely rozhodnutí o žádosti).
Jak má být lékařský nález napsán, aby bylo možno získat určitou dávku?
Ošetřující lékař musí popsat skutečný objektivní stav a je na posudkovém orgánu, aby jej poté vyhodnotil.
Lékařský nález nemůže a nesmí být psán účelově.
Podle čeho se stanoví doba platnosti posudku anebo datum následné kontrolní lékařské prohlídky?
Obecně lze konstatovat, že omezenou platnost posudku v nepojistných sociálních systémech anebo datum kontrolní lékařské prohlídky v důchodovém pojištění lze indikovat tehdy, pokud lze s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat změnu předchozích posudkových závěrů.
Je však třeba upozornit na skutečnost, že i v době platnosti posudku, zjistí-li se posudkově významné skutečnosti (v případě invalidity mezi ně může náležet i získání kvalifikace), může být dán podnět k vyvolání mimořádné KLP a tedy k novému posouzení.
Co mohu dělat, mám-li podezření, že jiná osoba pobírá neoprávněně sociální dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem?
Kdykoliv může být ze zákonem vymezených okolností provedena mimořádná KLP. Tu musí OSSZ provést tehdy, zjistí-li posudkově významné skutečnosti, nebo ve stanovených případech z podnětu vymezeného okruhu správních orgánů.
Z uvedeného vyplývá, že OSSZ není sice povinna provést KLP z podnětu jiných subjektů než v zákoně uvedených, avšak může přijmout podnět fyzické osoby, který následně prověří, a zjistí-li posudkově významné skutečnosti, mimořádnou KLP provede.
Můžete se obrátit na orgány sociálního zabezpečení, které se posuzováním nepříznivého zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení zabývají:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor posudkové služby
Nevyplněno
01.01.2017
01.01.2017
Bez časového omezení.
Telefonní čísla pro hlášení poruch
Rozpis sálu 11/2024 Typ: XLSX dokument, Velikost: 83.53 kB
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
25
|
26
|
27 | 28 | 29 | 30 | 1 |
2
|
3
|
4
|
5 | 6 | 7 | 8 |
9
|
10
|
11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16
|
17
|
18
|
19 | 20 | 21 | 22 |
23
|
24
|
25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30
|
31
|
1
|
2 | 3 | 4 | 5 |