Doručení vyrozumění o výši daňových nedoplatků a upozornění na následky spojené s jejich neuhrazením podle § 153 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád")

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

4. Základní informace k životní situaci

Nezaplatí-li daňový subjekt daň ve stanovený den nebo ve stanovené lhůtě splatnosti, správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením.

Pro toto vyrozumění není zákonem předepsána forma rozhodnutí, může být tedy provedeno nejen písemně (i elektronickou cestou), ale také osobně při ústním jednání se správcem daně anebo telefonicky.

Správce daně není povinen daňový subjekt vždy vyrozumívat a k vymáhání nedoplatku může přistoupit i bez předchozího vyrozumění o výši nedoplatků.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Reagovat na vyrozumění k zaplacení nedoplatku může především daňový subjekt (dlužník), příp. osoba oprávněná jednat za daňový subjekt.

Nedoplatek může (namísto dlužníka) zaplatit i třetí osoba. Správce daně je povinen přijmout každou platbu daně, i když není provedena daňovým dlužníkem, a zacházet s ní stejným způsobem, jako by ji zaplatil dlužník (§ 164 odst. 4 daňového řádu). Vrácení platby této třetí osobě však není přípustné.

Správce daně vrátí pouze platbu, která byla provedena zřejmým omylem, a to na žádost poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb, učiněnou nejpozději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně; je-li žádost uplatněna později, lze tuto platbu vrátit pouze tehdy, vznikl-li touto platbou vratitelný přeplatek, který nebyl do dne vyřízení žádosti vrácen daňovému subjektu, ani použit na úhradu jiného nedoplatku, a to pouze do výše tohoto přeplatku, i když je nižší než 100 Kč.

Obdobně se postupuje, pokud je žádost podána osobou, která provedla úhradu za daňový subjekt, prokáže-li tato osoba zřejmý omyl při úhradě a nemá-li současně na svém osobním účtu nedoplatek; v případě existence takového nedoplatku správce daně převede přeplatek na nedoplatek na osobním účtu osoby, která provedla omylem úhradu za daňový subjekt.

Nelze-li žádosti vyhovět, vydá správce daně žadateli potvrzení o došlé platbě a o totožnosti daňového subjektu, na úhradu jehož nedoplatku byla v důsledku jím způsobené chyby zaevidována.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Je třeba uhradit nedoplatek uvedený správcem daně ve vyrozumění, a to dle pokynů uvedených v tomto vyrozumění.

V případě nedostatku finančních prostředků k uhrazení nedoplatku - z důvodu nepříznivé sociální situace nebo z jiných zákonem uznaných důvodů, lze jednat s příslušným správcem daně o způsobu zaplacení dluhu, tzn. požádat o povolení posečkání úhrady daně nebo o rozložení úhrady daně na splátky (§ 156 daňového řádu).

Pokud bude zjištěn nesoulad mezi nedoplatky uvedenými ve vyrozumění a nedoplatky evidovanými na osobním daňovém účtu daňového subjektu, příp. rozpor v evidenci na osobním daňovém účtu, je daňový subjekt oprávněn podat námitku podle § 159 daňového řádu, jelikož se jedná o úkon správce daně při placení daní, proti kterému není připuštěno odvolání. Námitku lze podat u správce daně, který vyrozumění provedl, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo daňovému subjektu doručeno vyrozumění.

Daňový subjekt (dlužník) si musí být vědom toho, že v případě, že svůj dluh vůči správci daně nezaplatí řádně a včas, vznikají mu po nařízení daňové exekuce rovněž exekuční náklady. Ty spočívají v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění daňové exekuce. Exekuční náklady je dlužník povinen hradit vždy, pokud daňová exekuce nebyla provedena neoprávněně (§ 182 a násl. daňového řádu).

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Řešení životní situace můžete zahájit tím, že se obrátíte na příslušného správce daně.

Kromě osobní návštěvy správce daně (v úředních hodinách) se na správce daně můžete obrátit, resp. učinit podání:

písemně (v listinné podobě), a to buď prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nebo osobně přímo u správce daně; písemná podání musí být vlastnoručně podepsána osobou, která podání činí,

ústně do protokolu u příslušného správce daně, nebo

elektronicky (blíže viz bod 16) za použití aplikace "Elektronická podání pro Finanční správu (EPO)", popř. prostřednictvím datové schránky.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Obraťte se na příslušný finanční úřad, resp. na jeho územní pracoviště, na němž je uložen spis.

Informace o uložení spisu lze nalézt v "Pokynu č. GFŘ-D-12, o finančních úřadech, jejich územních pracovištích a o umístění spisu nebo jeho příslušné části", a dále v "Pokynu č. GFŘ-D-13, ke změně umístění spisů v rámci finančního úřadu".

Od 1. ledna 2013 je na území České republiky zřízeno 14 finančních úřadů, a to pro jednotlivé kraje, pro hlavní město Prahu, a dále Specializovaný finanční úřad.

Finanční úřad vykonává věcnou působnost prostřednictvím svých územních pracovišť, na nichž jsou uloženy daňové spisy poplatníků.

Kontakt poplatníků s finančními úřady je zajištěn prostřednictvím územních pracovišť finančních úřadů.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Na úřadě (u správce daně) předložte:

průkaz totožnosti,

doručené písemné vyrozumění,

doklady týkající se placení daní, pokud chcete svá tvrzení na úřadě doložit.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Podání námitky podle § 159 daňového řádu nepodléhá správnímu poplatku.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Pro vyřízení námitky podané proti vyrozumění není zákonem stanovena lhůta.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Podání lze učinit datovou zprávou:

odeslanou prostřednictvím datové schránky,

opatřenou uznávaným elektronickým podpisem a odeslanou prostřednictvím aplikace "Elektronická podání pro Finanční správu (EPO)", která je pro podání v daňových věcech elektronickou podatelnou správce daně; podání v daňových věcech nelze zasílat na e-mailovou adresu podatelny konkrétního správce daně,

odeslanou prostřednictvím aplikace "Elektronická podání pro Finanční správu (EPO)" s ověřením identity podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno některým z výše uvedených způsobů elektronické komunikace, nebo písemně, popř. ústně do protokolu.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

18. Jaké jsou související předpisy

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném do 31. prosince 2013, ve spojení s § 57 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech

Pokyn č. GFŘ-D-12, o finančních úřadech, jejich územních pracovištích a o umístění spisu nebo jeho příslušné části

Pokyn č. GFŘ-D-13, ke změně umístění spisů v rámci finančního úřadu

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Pokud bude mít daňový subjekt pochybnosti ohledně údajů uvedených ve vyrozumění o výši nedoplatků, resp. o údajích vedených na osobním daňovém účtu daňového subjektu, je oprávněn podat námitku podle § 159 daňového řádu, jelikož vyrozumění o výši nedoplatků je úkonem správce daně při placení daní, proti kterému není připuštěno odvolání.

Námitku lze podat u správce daně, který vyrozumění provedl, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se daňový subjekt o vyrozumění dozvěděl.

Námitka musí obsahovat náležitosti obdobné náležitostem stanoveným v § 112 daňového řádu pro odvolání.

Námitka tedy musí (podle povahy věci) obsahovat tyto náležitosti:

označení správce daně,

označení osoby podávající námitku,

číslo jednací, příp. jinou jednoznačnou identifikaci vyrozumění o výši nedoplatků, proti němuž podání směřuje,

uvedení rozporu s právními předpisy či skutkovým stavem, nebo jiné důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost úkonu správce daně,

označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v námitce,

návrh na změnu nebo zrušení napadeného úkonu.

Správce daně námitku posoudí a rozhodne o ní. Vyhoví-li námitce v plném rozsahu, napadený úkon zruší, a vyhoví-li námitce částečně, napadený úkon změní nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Neuzná-li správce daně oprávněnost v námitce uplatňovaných důvodů, námitku rozhodnutím zamítne.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Sankce nejsou stanoveny. Daňový subjekt by měl na vyrozumění o výši nedoplatků ve vlastním zájmu reagovat neprodlenou úhradou nedoplatků.

Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Je třeba upozornit, že i v případě, kdy je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

Případné podání námitky proti vyrozumění nemá vliv na vznik úroku z prodlení.